SC Maglev

SC Maglev Railway park (リニア・鉄道館) je nové železniční muzeum v Nagoi. Muzeum není úplně přesný název, částečně to je též zábavní a vzdělávací park, kromě historických vlaků je zde i modelová železnice, spousta simulátorů s reálnými kabinami (včetně Šinkansenu), různé vzdělávací a poučné instalace atd. atd. Expozici uvádí trojice rekordmanů. Jedná se pouze o techniku JR resp. původního státního dopravce JNR i pozdějších privatizovaných JR. Cestuji sám, neboť pro ženušku to zase jako až tak poutavý cíl nevypadá, což se ani nedivím :-).

Mapové podklady: (C) Google
Tokyo-Nagoya

Výlet z Tokia: 762 km tam a zpět z toho 732 km Šinkansenem

Od Nagoiského hlavního nádraží se musí až k moři do doků privátní linkou Aonami (あおなみ線) dopravce Nagoja Rinkaj Kósoku Tecudó a je to zhruba 15 km. Víceméně celá trať vede na viaduktu, jako i zde na konečné Kindžó-futó jak je patrné na fotkách.
20150324_BK_123x

20150324_BK_124x

20150324_BK_125x

Rekordní lokomotiva C62 s hodnotou 129 km/h.

20150324_BK_127x

Experimentální prototyp Šinkansenu 300X z roku 1997, jenž má na kontě rekord 443 km/h. Rekord byl vykonán na Tókaidó Šinkansenu mezi stanicemi Maibara a Kjóto.

20150324_BK_128x

20150324_BK_131x

Experimentální vůz maglev vlaku MLX01-1. V roce 2003 dosáhl rychlosti 581 km/h.

20150324_BK_133x

MLX01-1

20150324_BK_134x

Interiér MLX01-1

20150324_BK_135x

Interiér MLX01-1

20150324_BK_137x

Pár historických kousků.

20150324_BK_140x

20150324_BK_142x

20150324_BK_144x

20150324_BK_146x

20150324_BK_150x

Pěkné kolejiště s variabilním provozem a proměnnými scénami den noc.

20150324_BK_153x

20150324_BK_154x

20150324_BK_156x

20150324_BK_157x

Dostáváme se k opravdu extra exponátům, které mi byly magnetem.

Šinkansen 0, nebo-li Zero. Klasika se kterou Šinkansen začal v roce 1964. V běžném provozu dosahoval tehdy neuvěřitelné rychlosti 220 km/h.

20150324_BK_160x

Šinkansen řady 100. V provozu 1984 – 2012. Navrženy byly pro rychlost 275 km/h, ale provozovány byly rychlostí “jen” 220 km/h (jako Zera), jeden z podtypů 230 km/h. Onehdá jsem někde četl, že důvodem byl hluk, ale zdroj už si nepamatuji.

20150324_BK_163x

Typický sběrač řady 0.

20150324_BK_164x

Porovnání dvojkolí řad 0 a 300

20150324_BK_165x

Na pozadí jsou též variace vozů Šhinkansenu 0, které se později vytratily (kupř. restaurační vůz)

20150324_BK_168x

“Japontrony” už jsou též historií.

20150324_BK_169x

Porovnání sběračů řad 0 a 300 (vlevo).

20150324_BK_170x

Ukázka přídržnice, která je momentálně zřizována na Tókaidó Šinkansenu jako ochrana proti vykolejení při extrémním zemětřesení.

20150324_BK_172x

 

 

 

 

 

 

 

Tohle je trochu šok. Řada 700 v muzeu. V provozu od roku 1999, první jednotky začaly být šrotovány v roce 2012.

20150324_BK_174x

Šinkansen řady 700 jak bývá vyobrazen na piktogramech.

20150324_BK_179x

Šinkansen řady 300. V rovozu od roku 1992 do 2012.

20150324_BK_180x

“Doktor Yellow” aneb měricí vlak řady 922 (odvozený ze Zera). Současný Dr. Yellow je odvozen od řady 700 a existují dva exempláře, jeden provozovaný u JR Central a druhý u JR West.

20150324_BK_183x

Řada 300 zezadu. Zde upoutá neobvyklá šířka skříně.

20150324_BK_184x

Impozantní sbírka Šinkansenů.

20150324_BK_187x

V kontrastu k historickým vozidlům.

20150324_BK_191x

Vedle muzea se tyčí tento dálniční most (placená dálnice Isewangan) přes záliv v Nagoi.

20150324_BK_200x

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *